Naši pracovníci

Mgr. Monika Ťuláková – vedoucí redakce

Jmenuji se Monika Ťuláková. Vystudovala jsem obor Aplikovaná tělesná výchova na FTK UP Olomouc. Kolem roku 2000 jsem začala posílat příspěvky do časopisu Unie. Později v roce 2015 jsem nastoupila do České unie neslyšících. Pracuji jako vedoucí redakce časopisu Unie. Řídím celý redakční chod. V předchozích letech jsem v pražské unii vedla cvičení pro seniory, cvičení pro maminky s dětmi a Klub matek pro neslyšící maminky. Každoročně organizuji pobyty pro seniory a pobyty pro rodiny s dětmi. Jednou ročně spolupracuji s ČUN na divadelním představení Mluvící ruce.

Tomáš Bacovský, DiS. – šéfredaktor

Narodil jsem se na konci 70. let v Mladé Boleslavi slyšícím rodičům. V šesti letech mě srazil kamión na silničním přechodu před ZŠ. V deseti mi byla diagnostikována ztráta většiny sluchu. Po základní škole jsem zamířil do Prahy na Gymnázium pro sluchově postiženou mládež v Ječné 27. Poté jsem absolvoval obor sociální práce na Vyšší odborné škole sociálně právní v Praze 4. Nejdelší část pracovní kariéry jsem strávil jako dispečer v logistické firmě GEFCO. Jeden rok jsem žil na ostrově Malta. Před příchodem do Unie jsem řešil požadavky bankovních institucí na helpdesku společnosti Czech Banking Credit Bureau. Mým velkým koníčkem bylo dlouhá léta psaní o filmu. Dva roky jsem působil jako filmový publicista v redakci Filmwebu na portálu O2. Později jsem tři roky publikoval na webu Asianstyle. Mými dalšími zálibami jsou fotbal (hraji za starou gardu Olympie Praha), běhání, workout, psaní, filmy a seriály, filmové festivaly, cestování, dobré jídlo a trávení volného času s přáteli.

Mgr. et. Mgr. Iva Hay Tetauerová – zástupkyně šéfredaktora

V ČUN jsem pracovala již dříve jako šéfredaktorka časopisu UNIE (v letech 2005-2006), nyní pracuji v redakci UNIE jako redaktorka, a v SAS jako lektorka anglického jazyka pro neslyšící a vedu výtvarnou dílnu. Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, dvojobor Speciální pedagogika – výtvarná výchova a na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze obor Čeština v komunikaci neslyšících. Mám zkušenosti s životem v Anglii, kde jsem v rámci výměnného projektu studovala na univerzitě ve Wolverhamptonu, obor ilustrace pro děti a mládež, ilustrace do časopisů, BSL (British Sign Language = Britský znakový jazyk) a angličtinu. V současné době studuji doktorský program Didaktiky výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Od malička mne fascinoval svět knížek a ilustrací, které mne ke čtení motivovaly a inspirovaly k samotné výtvarné tvorbě. Příležitostně vystavuji své malby na národních nebo mezinárodních festivalech Neslyšících a svými ilustracemi přispívám do časopisů nebo různých projektů pro Neslyšící.

Bc. Lenka Hejlová – redaktorka a korektorka

Narozena v Praze jistého listopadového dne v 80. letech, v časech pomalu končícího socialismu. Jednoho dne ve svých pěti letech pochopila, jak číst. Odtud to byl jen krůček k louskání kvanta knih. Četba byla pro ni totiž jediným způsobem, jak poznat jazyk český se všemi jeho zákonitostmi a záludnostmi. Základní školu absolvovala mezi slyšícími, v raných „devadesátkách“ sice tvrdá škola, ale dobrá průprava do života. Po gymnáziu vystudovala obor ČNES na FF UK, kde i okusila jen rok studia oboru Učitelství češtiny jako cizího jazyka, neboť narození dcery změnilo její plány. V současnosti má profesní zaměření rozdělené mezi UNII a agendu v obecní správě. Miluje středomořskou a vietnamskou kuchyni a jejím snem domek se zahrádkou a velkým psem či projet Skandinávii (hl. část Finska na běžkách).

Mgr. Milena Brožová – redaktorka

Jmenuji se Milena Brožová. Jsem od narození těžce nedoslýchavá. Vystudovala jsem obor Čeština v komunikaci neslyšících na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V minulosti jsem se podílela na různých projektech různých organizací. Pro časopis Unie jsem pracovala i  před nástupem na mateřskou dovolenou. V současné době pracuji jako tlumočnice českého znakového jazyka a redaktorka časopisu Unie. Psaní různých článků a setkávání s lidmi mě nesmírně baví. Ráda se taktéž podělím o své názory a zážitky. Když čas dovolí, věnuji se běhání, plavání a vycházkám v přírodě.

Lucie Wagner – redaktorka

Text bude dodán později.

Eliška Stráníková – redaktorka

Jmenuji se Eliška Stráníková, bydlím 11 let na vesnici 100 km od Prahy a mám to tu ráda. Obdivuji přírodu, pobývám v ní ráda, naplňuje mě to energií. Do skal velice ráda chodím i lezu, samozřejmě lanem a ložní. Nebojím se výšek, naopak s každou výškou ve mně stoupá adrealin. Mám radši spolehlivé spolulezce, neboť mě dobře jistí a cítím se bezpečněji. Do časopisu Unie jsem dostala už jednou, před 12 lety, kdy jsem psala jako dopisovatelka na téma „Jak se žije neslyšícím.“ To trvalo jen jeden rok. Loni v červnu jsem nastoupila do Unie podruhé a píšu různé rubriky, o lidech či jiných věcech, velice mě to baví. Je to srdcovka.

Bc. Kamila Spěváková  – redaktorka

Doma mi říká moje mamka „Sova“ nebo „Kamzík“. Jsem z jihlavské krve s přísadou preligválně sluchového postižení. Okusila jsem všechny typy pražských speciálních škol včetně Gymnázia a běžné školy se zaměřením na Pozemní stavitelství při Střední průmyslové škole stavební.
V pražské ČUN jsem působila již od roku 1993. Tuto práci přerušila moje druhá rodičovská role v podobě mateřství a domácnosti. Po návratu do ČUN v roce 2014 jsem stihla dostudovat Pedagogickou fakultu UPOL s bakalářským titulem a absolvovat nespočet praxí v oblasti speciální pedagogiky, andragogiky a psychologie, surdopedie a etopedie za účelem získání většího rozhledu.
Ve volném čase se ráda zapojuji do organizace volnočasových aktivit se seniory se sluchovým postižením. Baví mě i vnímat krásné věci a učit se novým věcem.

Klára Zaoralová  – redaktorka

Jmenuji se Klára Zaoralová. Narodila jsem se v Praze, chodila jsem do školy v Radlicích, a ve třetí třídě jsem přestoupila do školy v Ječné. Střední průmyslovou školu se zaměřením počítačové systémy ve Valašském Meziříčí jsem odmaturovala v roce 2007, a vysokou pedagogickou školu v Brně jsem nedokončila. Nejkrásnější dětství jsem prožila mezi koňmi, lásku ke koním jsem sdělila po mamince. Přivdala jsem se do nádherné vsi na Moravě, jsem hrdou manželkou a matkou tří dětí. Od roku 2018 působím jako lektorka znakového jazyka, nyní v Kroměříži a ještě jako redaktorka časopisu Unie. Jsem ráda obklopená rodinou, zvířaty a přírodou. Mé záliby patří čtení knih, sledování filmů a seriálů, chození procházky se psem a pokecání s přáteli. Jednou za čas se moc ráda vyrazím do hor s pohorkami a batohem. Zajímám se o vše možné, např. o vztazích, lidech, celebritách, zvířatech, přírodě a o zdravé výživě.

Mgr. Jana Servusová – korektorka

Po maturitě na gymnáziu absolvovala FF UK (ČJL–CNES). Již v osmnácti letech vyhledala přístav šťastného manželství – odtud taky jmenný znak „VDANÁ“. Bydlištěm nakonec definitivně přistála ve Javorníku u Čtyřkol, kde společně se (stále stejným) manželem pomalu, ale jistě dokončuje výchovu dvou synů Matouše a Mariána za asistence fenky Mimi. Rejstřík jejích aktivit je rozsáhlý: učitelství a školství v ČR, výuka angličtiny, vzdělávání neslyšících, copywriting, korektury, odborné práce a aktivity v PR oblasti. Její rukopis nese mnoho textů, které sama napsala, nebo jen redigovala či upravovala. Ve volném čase háčkuje, čte, píše poezii na Poetizer a rozvíjí se odborně či osobnostně, včetně sebezkušenostního výcviku. Když je voda dost teplá, plave ráda po proudu řeky Sázavy.

Petra Tůmová – grafička

Jmenuji se Petra Tůmová, pro Unii pracuji necelý rok, práce mě moc baví, je pestrá a kreativní a i lidé v Unii, s kterými jsem se zatím setkala jsou velmi sympatičtí. Pracuji také s dětmi v družině, v atelieru Sýpka na Buštěhradě pořádáme malířské workshopy, příměstské tábory, kurzy pro děti i dospělé. Jsem také členkou spolku Art a Craft mozaika, ve volném čase maluji, tvořím mozaiky.

Martin Jarůšek – kamera, střih, focení a tisk časopisu Unie

Jmenuji se Martin Jarůšek a v České unii neslyšících jsem zaměstnán od roku 2017, zajišťuji a zpracovávám zde videa a fotografie. Pár řádek o mně: svým slyšícím rodičům jsem se narodil jako těžce nedoslýchavý, dodnes využívám sluchadla. Předškolní vzdělávání a základní školu jsem absolvoval v pražských Radlicích a poté jsem se vyučil čalouníkem. Po vyučení jsem několik let pracoval ve svém oboru, ale potom jsem to zkusil v reklamní branži jako polygrafický pracovník. V této oblasti jsem pak v průběhu osmi let vystřídal tři různé firmy. Rád sportuji, baví mě především bowling, klasický i stolní tenis, badminton, volejbal, fotbal nebo plavání.

Veronika Skohoutilová – figurantka

Jmenuji se Veronika Skohoutilová a jsem od narození neslyšící. Studovala jsem v projekt Frontrunners v Dánsku, obor vedení a media v roce 2016/2017. Dělám volnou nohu administrativní činnost od 2011. V současnosti působím jako předsedkyně organizace neslyšící mládeže CDY (Czech Deaf Youth, z.s.). Díky této funkci se věnuji různým aktivitám pro neslyšící mládež a účastním se konferencí, setkání a seminářů po celém světě.
Nyní studuji obor Čeština v komunikaci neslyšících na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V současnosti dělám supervizi a figurant v ČUN od 2021. Miluji dvě kočky a fenu Rotvajler. Jsem od přírody velmi zvídavý typ, ráda tyto zajímavosti i zkušenosti sbírám.

Jan Šimůnek – supervizor

Jmenuji se Jan Šimůnek a jsem od narození neslyšící. Kontroluji projevy
ve znakovém jazyce (supervizor) pro video články do časopisu UNIE.  V
současné době studuji obor Čeština v komunikaci neslyšících na
Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Občas také dělám
dobrovolníka v organizaci pro mladé neslyšící Czech Deaf Youth. Rád
sportuji a cestuji.

Barbora Flusserová – administrativní pracovník

Jmenuji se Barbora Flusserová, narodila jsem se s Usherovým syndromem 1. typu, takže nejen špatně vidím, ale i neslyším. Vyrostla jsem ve slyšící rodině a s rodinou i žiji v malém městě kousek od Prahy. Vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu pro sluchově postižené v Radlicích, obor Asistent zubního technika. Téměř čtyři roky jsem byla s dítětem na rodičovské dovolené a nyní jsem svobodná matka. Od května 2018 pracuji na pozici administrativního pracovníka v redakčním týmu UNIE. Mezi moje záliby patří kresba, pěší turistika, četba, háčkování a cestování. Svůj volný čas nejraději trávím s rodinou a také s dobrými přáteli.

Vendulka Šírová – administrativní pracovník

Jmenuji se Vendulka Šírová, ale přátelé mi říkají Vendy. Mým slyšícím rodičům jsem se narodila úplně neslyšící. Od šesti let nosím kochleární implantát. Chodila jsem do základní školy v Liberci, pak jsem se vyučila v oboru cukrář na Střední škole pro neslyšící v Praze v Holečkově. Poté jsem vystudovala obor Předškolní a mimoškolní pedagogika na pětileté Střední škole pro neslyšící v Hradci Králové. Od roku 2019 pracuji jako lektorka znakového jazyka v České unii neslyšících v Praze a od srpna roku 2021 také jako administrativní pracovník v redakci časopisu Unie. S oblibou běhám, jezdím na kole a plavu. Věnuji se závodně bowlingu a občas si zahraji stolní tenis. Mám ráda cestování, výlety a procházky s přáteli či s partnerem.

Jan Kubík, DiS. – softwarový vývojář

Jmenuji se Honza Kubík a pocházím z Vysočiny. Jsem softwarový vývojář – moje hlavní činnost.
První osobní počítač jsem dostal od strýce, který jej přivezl z Německa krátce po sametové revoluci v roce 1992, tehdy mně bylo 12 let. Tenkrát PC v Česku měl málokdo. Nikdo v naší rodině a ani lidé v mém okolí neuměli angličtinu, o programování nemluvě. Programovat jsem se učil pomocí metody pokus omyl. Jako žák ZŠ jsem kupoval skripta od ČVUT k sebevzdělání. To jsou mé krásné vzpomínky, jak jsem začínal, byl to PC AT/XT s černobílým monitorem a na něm běžel operační systém MS-DOS. Ten PC mám dodnes schovaný na půdě.
Pro ČUN pracuji jako lektor PC kurzu. Dále mám na starost webovou stránku, pomáhám redaktorovi časopisu UNIE s QR kódy, vyvíjím aplikaci e-learningu znakového jazyka.

Eva Kastnerová – figurantka (Rodičovská dovolená)

Narodila jsem se v Brně, kde jsem vychodila základní školu pro žáky se sluchovým postižením. Já a moje o devět let starší sestra, Lucie Štefková, která v České unii neslyšících působí jako jazyková korektorka časopisu UNIE, jsme obě neslyšící. Naši rodiče jsou slyšící.

Odmaturovala jsem na Střední pedagogické škole v Hradci Králové, poté jsem docházela na studia na Masarykově univerzitě v Brně. Studia jsem nedokončila, neboť jsem dala přednost mateřství a zakládání rodiny.

V současné době pracuji jako editorka v časopise UNIE při překladu textů z českého jazyka do českého znakového jazyka. Překládaná videa můžete spatřit jak na webu ČUN, tak i facebookové stránce časopisu UNIE.

Nyní jsem již dvojnásobnou matkou a milující manželkou. S rodinou bydlím v Lounech, v krásné přírodě Českého středohoří. Vyznávám alternativní životní styl, intenzivně se zabývám ekologií, neboť mi záleží na životním prostředí. Snažím se vytvářet co nejméně odpadu a třídit jej, ekologicky prát nebo mýt nádobí s pomocí ekologických prostředků.

Mezi mé zájmy patří i zdravá výživa, kdy se snažím vyhýbat GMO potravinám či průmyslově zpracovaným potravinám apod.
Již odmalička velmi ráda sportuji – hraji florbal, volejbal, ráda plavu nebo jezdím na snowboardu, na kole nebo na kolečkových bruslích. Dělá mi dobře být ve společnosti neslyšících kamarádů, získávat nové informace a zkušenosti. Nejraději ale trávím svůj volný čas s rodinou.