Mistrovství světa ve zpracování textů 2017

Možná nevíte o tom, že se tento rok ve dnech 22. – 28. 7. konalo mistrovství světa ve psaní na klávesnici, kterého se účastnili i někteří přepisovatelé Centra zprostředkování simultánního přepisu ČUN.

V čem se vlastně soutěžilo? Šlo o mnoho disciplín, které souvisí s dovedností rychlého psaní. Pro službu CZSP jsou patrně nejdůležitějšími soutěže v opisování textů z papírových předloh a v záznamu mluvených diktátů.

I přes velkou letošní konkurenci potvrdila tato akce kvality pracovníků, kteří pro některé z Vás přepisují. Medailového ocenění se dostalo dvěma přepisovatelkám – Karolíně Foukalové a Kláře Odehnalové. Zbytek přepisovatelů, kteří pro nás pracují, se sice na stupně vítězů neprobojoval, nicméně i v ohromném počtu soutěžících z celého světa, který se blížil 500, předvedli Simona Sedmihorská, Martin Čížek, Tomáš Portych a Simona Sedmihorská rychlosti kolem 600 úhozů za minutu a hojně se umisťovali do 10. místa. Za všechny tyto výkony jim patří zasloužená gratulace.

Podrobnější informace o této soutěži budou otištěny v podzimním čísle časopisu Unie.

Autor textu: Tomáš Portych

Autor fotek: Simona Sedmihorská

 

 

Pozvánka na psychorehabilitační pobyt s dětmi

Milí rodiče a děti,
rádi bychom vás pozvali na 5-ti denní pobyt pro rodiny s dětmi v Litoměřicích! 🙂 Máte chuť a chtěli byste se přihlásit? Neváhejte, kapacita je omezená. Přihlášky posílejte na mail: jana.lapcakova@cun.cz, poté obdržíte závaznou přihlášku a informace k zaplacení. Podívejte se na naší pozvánku a pusťte si k tomu i titulky v nastavení 🙂 Krásné léto a budeme se těšit!

 

 

 
Video v ČZJ a s titulky:

Vyšlo nové číslo časopisu UNIE 5-6/2017

Milí přátelé, máme tu opět nové číslo 5-6/2017

 
A na co se můžete těšit:
– rozhovor s novou prezidentkou ASNEPu,
– víte co je Coda-Deaf,
– nový projekt pro babičku a dědu…

 
Hezký podvečer vám přeje celá redakce časopisu Unie.

 

Informace v ČZJ


 
Elektronický časopis UNIE 5-6/2017

Intenzivní kurz znakového jazyka Praha (srpen)

Nabízíme Vám možnost účasti na Intenzivním letním kurzu znakového jazyka:

28. 8. – 31. 8. 2017 od 9-12 hodin pro začátečníky a mírně pokročilé

28. 8. – 31. 8. 2017 od 14-17 hodin pro pokročilé a konverzaci

Cena za každý kurz je 1 200,- Kč

Přihlášky prosím zasílejte na kurzy@cun.cz do 31. 7. 2017

Simultánní přepis mluvené řeči pro osoby se sluchovým postižením na vybraných pobočkách Komerční banky

Komerční banka zvyšuje přístupnost svých služeb početné skupině osob se sluchovým postižením. Na vybraných pobočkách mohou tito lidé nově a zcela samostatně komunikovat s pracovníky banky, a to díky bezplatné službě Online simultánní přepis mluvené řeči. Tuto nezastupitelnou komunikační službu provozuje sociální firma Transkript online s.r.o., která je úspěšným zaměstnavatelem osob se zdravotním postižením.

Služba nevyžaduje od svých uživatelů žádné technické znalosti ani vlastní pomůcky: klient se sluchovým handicapem požádá pracovníka pobočky o přepis mluvené řeči, ten se telefonicky spojí s přepisovatelem společnosti Transkript online a jednání může začít.

Klient sleduje doslovný přepis řeči pracovníka na monitoru jeho počítače, může se kdykoli ptát a bezprostředně reagovat na podávané informace. Oba účastníci jednání tak mají jistotu, že nedošlo v důsledku chybějící sluchové zpětné vazby klienta k nedorozumění, byly předány všechny potřebné informace a klient správně porozuměl provedeným bankovním úkonům.

Pilotní provoz služby je spuštěn od 1. června, a to na následujících pobočkách banky:

KB: Na Příkopě 33, Na Příkopě 969/33, 110 00 Praha 1 – Staré Město

KB: U Průhonu 1516/32, 170 04 Praha 7

KB: 5. května 1357/2, 461 77 Liberec

KB: Tř. T. Bati 152/19, 761 20 Zlín

KB: nám. Svobody 92/21, 631 31 Brno.

Vyšlo nové číslo časopisu UNIE 3-4/2017

Milí přátelé a příznivci kultury neslyšících,

tady další číslo 3-4 Unie! Dočtete se v něm např. rozhovor se seniorem Pavlem Hlůžkem, třeba o tom, jak se prostory v Unii postupně měnily. Dozvíte se o dění na akademické půdě – Ústavu jazyků a komunikace neslyšících. Další překvapení čekají v tomto čísle… Tak už jej otevřete!

Hezký podvečer vám přeje celá redakce časopisu Unie.

Statistiky počtu osob se sluchovým postižením

Téměř každý si klade otázku, kolik je v České republice osob se sluchovým postižením. Na takový údaj Vám nikdo nebude schopen odpovědět tak, aby jste byl s odpovědí spokojený. Problém způsobuje několik základních parametrů.

  • Není jasně objektivně vymezen pojem, uplatňuje se někdy hledisko lékařské (stanovení na základě audiogramu sluchové ztráty, přičemž ztráta může být pouze na jednom uchu) a někdy sociální (posouzení dopadu na praktický život člověka).
  • Terminologie různě vymezované skupiny uvnitř osob se sluchovým postižením či prolínající jako jsou pojmy neslyšící, nedoslýchavý, ohluchlý, hluchoněmý apod.
  • Údaj je také velmi závislý na věku uživatele, ve stáří více lidí má problémy se svým sluchem apod.

Oficiální statistiky jsou uvádí například zpráva Vládního výboru pro zdravotně postižené občany (statistiky J. Hrubého) zveřejněné pod č.j. VVZP 202/91 postavených na extralaci obecných statistik a pak následně v roce 1993 a 1998 na základě dotazníkového šetření publikovaného v časopise Speciální pedagogika (Hrubý, J. Kolik je u nás sluchově postižených? In: Speciální pedagogika. Ročník 8, číslo 2 Praha: UK, 1998 strana 5-20.).
Z výsledků vyplynulo následující:

  • V ČR je zhruba 0,5 milionu sluchově postižených. Z nich naprosto rozhodující část tvoří starší lidé, jejichž sluch se zhoršil s věkem.
  • Prakticky neslyšících osob (nad 70 dB), jejichž vada sluchu trvá od narození nebo vznikla před započetím nebo v průběhu školní docházky, je v ČR asi 7600, tj. asi 0,76 promile populace. Tito lidé jsou většinou uživateli českého znakového jazyka. Celkový počet takto neslyšících je však mnohem větší, protože ke ztrátě sluchu dochází s postupem věku.
  • V České republice je zhruba 15 000 sluchově postižených, kteří se s vadou sluchu narodili, nebo jejichž vada vznikla v dětství. To je asi 1,5 promile populace.
  • V České republice je asi 3 900 osob s praktickou hluchotou (tj. se ztrátami sluchu většími než 70 dB) a asi 3 700 osob s úplnou hluchotou (tj. se ztrátami sluchu většími než 90 dB), která trvá od narození nebo vznikla před započetím nebo v průběhu školní docházky.
  • Prakticky a úplně hluchých osob, jejichž vada sluchu trvá od narození nebo vznikla před započetím nebo v průběhu školní docházky, je v České republice asi 7 600, tj. asi 0,76 promile populace. Celkový počet prakticky a úplně hluchých však bude mnohem větší, protože zcela ohluchnout je možné i ve vyšším věku.
  • V České republice je asi 7 300 uživatelů znakového jazyka.

Desatero komunikace s osobami se sluchovým postižením

 

1. Před rozhovorem s člověkem se sluchovým postižením navážeme s ním zrakový kontakt. Pokud se na nás nedivá, můžeme jej upozornit lehkým dotykem na rameno, paži nebo předloktí, že s ním chceme hovořit. Vzájemný zrakový kontakt udržujeme po celou dobu rozhovoru.

 

2. Každého člověka se sluchovým postižením se zeptáme, zda chce mluvit, odezírat, psát, nebo používat znakový jazyk. Otázku můžeme i napsat.

 

3. Odezírání bez pomoci sluchu není spolehlivá metoda vnímání mluvené řeči, dochází při ní často k omylům. Úspěšnost odezírání je velmi snížena při fyzické či psychické nepohodě. Odezírající osobě předem sdělíme téma hovoru. Mluvíme obráceni čelem k ní, naše tvář musí být osvětlena, nesmíme pohybovat hlavou nebo si zakrývat ústa. Dbáme na zřetelnou výslovnost a mluvíme volnějším tempem při zachování přirozeného rytmu řeči. Zdůrazňujeme klíčová slova. V případě potřeby opakujeme sdělení jinými slovy.

 

4. Při hovoru s nedoslýchavým člověkem nezvyšujeme hlas a nekřičíme. Zajistíme vhodné poslechové podmínky bez okolního hluku.

 

5. Doprovází-li člověka se sluchovým postižením tlumočník či jiná osoba, vždy oslovujme přímo člověka, se kterým jednáme, nikoliv jeho doprovod.

 

6. Člověku se sluchovým postižením předem naznačíme, o čem budeme hovořit, případně jakou spolupráci od něj budeme potřebovat.

 

7. Důležité dotazy raději opakujeme a neváháme ani použít písemnou formu. U neslyšících uživatelů znakového jazyka je bezpečnější počkat na tlumočníka.

 

8. Občas požádáme, aby nám člověk se sluchovým postižením svými slovy sdělil, co nám rozuměl. Nikdy se neptáme, ZDA nám rozuměl, ale CO nám rozuměl. Ptáme se zásadně vždy po každém důležitém sdělení.

 

9. Při neúspěšné komunikaci máme na paměti, že jde o důsledek sluchového postižení. Proto k takovému člověku přistupujeme se stejným respektem a ohledem na důstojnost jako k člověku bez postižení, neprojevujeme netrpělivost, neomezujeme komunikaci, ale  snažíme se najít cesty, jak se vzájemně lépe dorozumívat.

 

10. Komunikační preference každé osoby se sluchovým postižením jsou individuální. Proto je nutno projevit vstřícnost a ochotu přizpůsobit se dorozumívacím možnostem každého člověka se sluchovým postižením.

 

Mgr. Věra Strnadová © 2009
E-mail: vera.strnadova@seznam.cz. Skype: vera.strnadova-deaf

Když vstřícnost tlumočníků a přepisovatelů může uškodit

22.12. 2015 – 12:44

Tlumočení do znakového jazyka i simultánní přepis mluvené řeči jsou činnosti velmi náročné na soustředění. Nedají se bez snížení kvality poskytovat delší dobu bez přestávky. Proto se zpravidla u delších akcí střídají tlumočníci či přepisovatelé dva. Co když ale je k dispozici na daný termín jen jeden?

Poskytovatelé těchto služeb pro osoby se sluchovým postižením se snaží na jedné straně vycházet vstříc uživatelům, na straně druhé chtějí udržet potřebnou kvalitu služby. Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) proto zveřejnila návod, jak v takové situaci postupovat.

Uvádí se v něm, že pokud při delších než hodinových přímých tlumočeních nejsou poskytovatelé tlumočnických služeb schopni zajistit dalšího tlumočníka (přepisovatele), jsou povinni o tom informovat klienta se sluchovým postižením a službu zajistit bez střídání jen se souhlasem klienta.

Takovéto zajištění tlumočení bude považováno za nedostatečné a bude na to upozorněn i objednatel a všichni, kdo danou službu zařizují.

Toto stanovisko současně ulehčí rozhodování tlumočníkům a přepisovatelům, zda přijmout objednávku za takových nepříznivých okolností. Ti totiž ve svých etických kodexech mají uvedeno, že nesou plně zodpovědnost za kvalitu své práce a mají právo odmítnout výkon své profese z důvodu špatných pracovních podmínek. 

(wr)

1 10 11 12 13